Čtete ukázku znewsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová,Jiří Zatloukal aJiří Nádoba každý pátek komentují dění včeském byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se kodběru newsletteru.
Oslovil jsem proto renomované ekonomické experty, aby zhodnotili roli avýznam Evropského parlamentu pro současné ibudoucí fungování české ekonomiky atím ipro vývoj životní úrovně zdejších obyvatel.
Mezi hlavní ekonomické výzvy podle nich patří udržení konkurenceschopnosti evropských firem, naplňování Zelené dohody (Green Deal) pro Evropu scílem dosáhnout do roku 2050klimatické neutrality, snížení závislosti Evropy na dodávkách strategických surovin ze třetích zemí včetně těch, které neuznávají evropské hodnoty, energetická bezpečnost asnižování byrokracie aregulace.
Pojďme si přiblížit jednotlivé ekonomické výzvy detailněji očima expertů.
„Evropa zásadně ztratila dech vporovnání se svými konkurenty. Máme nižší produktivitu než USA, pomaleji rosteme améně investujeme. Vroce 2022byla produktivita EU na třech čtvrtinách produktivity USA,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Evropská unie podle něj dlouho důvěřovala světovým pravidlům aočekávala, že je ostatní hráči budou dodržovat.
„Opak je pravdou. Masivní subvence čínské vlády do domácí ekonomiky jsou na denním pořádku. To je mimo jiné důvodem, proč Evropská komise zahájila šetření dovozu elektroaut zČíny. Podporu domácí ekonomiky provádí také USA,“ dodává Zajíček.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank ačlenka NERV Helena Horská dodává, že Evropa musí rychle zapracovat na využití vlastních zdrojů avybudování aposílení vztahů se spřátelenými třetími zeměmi, které zajistí stabilní abezpečné dodávky surovin.
K posílení konkurenceschopnosti je nutné zvýšit iinovační potenciál firem. „Přenášení výsledků výzkumu do aplikací pro výrobu aživot je pomalé. Není divu. Ke špatným politickým rozhodnutím vlád vněkterých zemích ak pomalému úpadku konkurenceschopnosti přispívá fakt, že před zavedením společného trhu před 30lety se členské země dohodly, že si oblasti energií, financí atelekomunikací nechají vpravomocech národních vlád anárodních trhů anezařadí je do společného trhu,“ soudí ekonomka Jana Matesová, která řadu let zastupovala Česko ve Světové bance.
Zcela zásadní vliv na budoucí konkurenceschopnost Evropské unie má již výše zmiňovaný Green Deal. Je naivní představa některých politiků Green Deal zastavit, jak píše kolegyně Zuzana Kubátová, ale dávno rozjetý vlak může změnit svou rychlost či jízdní řád.
„Evropa umí jednu věc geniálně, ato je, že jakýkoliv program typu Green Deal může naplnit novým obsahem atvářit se, že pořád je to ten samý starý projekt. Takže podle mě nikdo Green Deal nepohřbí, ale stane se něčím malinko jiným. Protože je prostě skvělé mít velké plány, ale pak ještě musíme mít isvětlo aběžící továrny,“ uvedl letos na jaře pro iRozhlas zmocněnec pro energetiku Václav Bartuška.
Loni se tak například českým vládním úředníkům, ministru dopravy Martinovi Kupkovi askupině europoslanců včele sAlexandrem Vondrou podařilo zmírnit normy pro automobilový průmysl Euro 7.Spojenci byli Němci aItalové.
„Ambice Evropské unie stát se lídrem vzelené tranzici naráží na ekonomickou realitu. Ambice musí lépe aprecizněji reflektovat akceptovatelné náklady ataké příležitosti pro nové obory, které může projekt vystřelit knebesům,“ soudí Helena Horská.
Podle ekonomických expertů je tak role Evropského parlamentu mimořádně důležitá. „Jak ukázala zkušenost spřijetím Green Dealu, je role velká, ikdyž funguje jinak asložitěji, než jsme zvyklí třeba unaší Poslanecké sněmovny. Evropský parlament nemá přímou zákonodárnou iniciativu, ale zasahuje do návrhů předkládaných Evropskou komisí ade facto sRadou EU spolurozhoduje vřadě důležitých oblastí,“ soudí ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Klíčová je role europoslanců při schvalování evropského rozpočtu. „V důležitých výborech pak europoslanci mohou poměrně zásadně ovlivnit formování konkrétních evropských politik. Už několikrát se vminulosti ukázalo, že schopní aaktivní čeští europoslanci dokázali měnit politiku na evropské úrovni, případně pro Česko vyjednat výjimky, uvedl Tomáš Dvořák zlondýnského institutu Oxford Economics.
Ekonomové se shodují, že vrámci Green Dealu mají poslanci hájit českou ekonomiku, která má dominantní automobilový průmysl azastaralý energetický sektor.
Podle Tomáše Dvořáka je třeba si uvědomit několik věcí. „Tato transformace není jen náklad, ale rovněž ohromná příležitost na posun od ‚montovny‘ kprodukci svyšší přidanou hodnotou. Náklad toho ‚nedělat nic‘ aGreen Dealu říkat ne je mnohonásobně vyšší. Za druhé EU ktransformaci poskytuje ohromné prostředky vPlánu národní obnovy aModernizačním fondu. Aza třetí, snaha ignorovat nízkouhlíkovou transformaci je lichá, protože ostatní ji ignorovat nebudou, ato platí jak pro státy, tak soukromý sektor. Můžeme si tu za 15let zkoušet dál vyrábět auta se spalovacím motorem, ale budeme to muset dělat sami anikomu je neprodáme,“ soudí Dvořák.
Právě Green Deal bude oblast, kde se budou moci noví poslanci projevit. „Lze očekávat, že nový parlament upraví současný plán zelené tranzice alépe zohlední ekonomické náklady aekonomické příležitosti,“ soudí Horská.
„Nedělám si iluze, že dokážeme vše otočit vnáš prospěch, ale musíme být součástí takových koalic, které dokážou náš hlas prosadit. Po dvaceti letech vEU se nám to začalo dařit ado dalšího pětiletého mandátu bych byl ještě ambicióznější,“ uvedl Zdeněk Zajíček.
„Specificky mě mezi hlavními ekonomickými zájmy Česka napadá udržení podmínek pro rozvoj jaderné energetiky. Ve většině ostatních ohledů budou ekonomické zájmy Česka obdobné Německu, vzhledem kpodobné struktuře ekonomiky,“ soudí Pavel Sobíšek.
Dostupná abezpečná energie je pro evropské firmy idomácnosti další zklíčových komodit. „Řada zemí Evropské unie, domácnosti ifirmy mají až trojnásobně dražší energie vporovnání se severoamerickou konkurencí, což se týká iNěmecka aČeska. Pro českou ekonomiku je nutnost zásadní změny venergetické politice, včetně stanovování cen, klíčová,“ dodává Matesová.
Mimo zřetel by sohledem na podporu inovativní ekonomiky neměl zůstat ani rozvoj kapitálového trhu.
„V současné době občané Evropské unie masivně financují americké firmy, na které jde podle aktuálních údajů Institutu Jacqua Delórse 300miliard eur zjejich úspor ročně. Proč? Protože Evropská unie po odchodu Velké Británie nemá ani jeden velký, likvidní kapitálový trh, který by Evropanům vynášel zhodnocení jejich úspor, aty pak byly kdispozici pro rozvoj evropských, zejména inovativních firem. Nejefektivnějším kapitálovým trhem vEU je momentálně švédský, okterém většina čtenářů uslyší poprvé,“ uvedla Matesová.
Pro některé čtenáře Seznam Zpráv to ovšem novinka nebude, ošvédském kapitálovém trhu psal kolega Lukáš Voženílek vnewsletteru Parket.
S nutností rozvíjet kapitálové trhy souhlasí iHelena Horská. „Rozdrobený kapitálový trh nedokáže efektivně distribuovat riziko na širší investorskou populaci aposkytovat dostatek kapitálu pro začínající podniky. Silná závislost na bankovním financování bohužel omezuje růstový ainovační potenciál Evropy, neboť vpodmínkách přísné regulace avysokých kapitálových požadavků na banky sektor ne vždy dokáže efektivně fungovat.“
Omezovat přebujelou regulaci abyrokracii, která se podle Matesové už dostala do DNA Evropské komise, je podle Matesové obří úkol. „Bylo by třeba, aby nová předsedkyně či předseda Evropské komise vzala tento úkol za svůj anajala na to odborného manažera transformace Evropské komise. To nemůže řídit politik, musí jít otechnokratického specialistu,“ soudí ekonomka.
Dobrým začátkem by podle ní bylo, aby se nové normy navrhované Evropskou komisí týkaly jen principiálních věcí avyžadovaly co nejmenší byrokracii. „Měla by se týkat jen zásadních věcí, ne nesmyslů, jako je změna mzdového tarifu řidiče kamionu brázdícího Evropu, kdykoliv překročí hranice nějaké země.“
Zajímají vás regulace hypoték, strategie finančníků nebo velké realitní obchody? Přihlaste se kodběru Cash Only akompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
